Zpěvačka moc dlouho neváhala, jestli se setkat se studenty: sama totiž s francouzštinou před pár lety začínala také na jednom středočeském gymplu. Jazyku se pak věnovala (spolu s indologií) i na vysoké škole a kromě toho se pustila do zpívání šansonů v originálu. Eliška nám představila trochu méně obvyklý pohled na šansony - neslyšeli jsme žádný srdcerváč od Piafky, ale jednu trochu politickou píseň z konce 2. světové války a překvapivě i Tanec kostlivců (Danse macabre) od Camilla Saint-Saens. Kupodivu nebyl překlad 100letého textu obzvláštním oříškem. V tvůrčí části našeho setkání se studenti pokusili parafrázovat nebo úplně přepsat text hitovky Je ne veux pas travailler od Pink Martini. I tato část jim zjevně sedla a celkem kongeniálně se ponořili do tvorby textu o tom, jak se jim nechce vůbec nic. :-) Výsledný kousek Eliška po hodině přezpívala a výsledek si můžete poslechnout tady. 

A kdo by si chtěl poslechnout víc jejích skladeb, může se podívat na stránky šansonového tria Chouette, jehož je Eliška součástí. Kromě toho tvoří vlastní písničky a zpívá i samostatně, nejradši s harmonikou, má ráda účinkování na komorních scénách i na festivalech a je jí vlastní ochota zkoušet nové výzvy. Tak například s hudebníkem Janem Řepkou před časem podnikla koncertní cyklotúru Slovenskem a spolu dokázali, že muzice v jejich podání se daří i bez elektřiny a doprovodných vozidel. Na letošní duben má výzvu (online hodina s šansony) splněnu.