Nádherné dva dny na rozhraní Orlických hor a Jeseníků plné sluníčka, adrenalinu a krásné přírody prožili studenti 3. P na svém neobvyklém podzimním výletě. Návštěva areálu Dolní Morava byla spojená s exkurzí do největší české přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Koutech nad Desnou. Výlet začal již v 6:20 na kralupském nádraží. Po třech přestupech (Praha, Ústí nad Orlicí, Králíky), rychlým pochodem a výjezdem lanovkou z areálu Dolní Morava na Sněžníku nás při nádherném, téměř letním počasí přivítala těsně před polednem úžasná stezka v oblacích . Studenti využili všech možností, jak si výstup obohatit o zajímavé zážitky. Prolézali síťovými rukávy mezi patry nebo odpočívali na síťové kapce ve výšce asi 50m nad zeměmi.

Poté nás čekal po technické stránce velmi zajímavý nejdelší visutý most na světě Sky Bridge 721 , který se vznáší místy až 100m nad údolím. Neméně zajímavá byla i naučná stezka , která vedla zpět do areálu. Podzimní příroda nám při každé příležitosti nabízela nádherné výhledy a zážitky. Místo cesty lanovkou dolů, jsme se rozdělili na dvě skupiny. Turistická podnik z vrcholu odvážnou cestu „divočinou“. Adrenalinová nasedla do vozíků a projela se nejdelší bobovou dráhou v Česku , která místy vedla až 12m nad zeměmi s mnoha zatáčkami, osmičkovou smyčkou nebo podzemním tunelem. Dle prospektu jsme mohli místy dosáhnout rychlosti až 50 km/h.

Obě skupiny se sešly v chatě Terezka, kde jsme se ubytovali, a čekala nás večeře. Ráno jsme si dopřáli luxus dlouhé bohaté snídaně, protože autobus do areálu Kouty nad Desnou měl přijet až v 9:30.

V Koutech jsme se ještě pokusili o výstup k vodopádu. Po obědě se nás ujal pracovník elektrárny a čekala nás tříhodinová exkurze. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně patří mezi 7 největších divů České republiky. V provozu je od roku 1996. Po instruktážním filmu, kde všichni pochopili, jak elektrárna pracuje, jsme podzemní chodbou prošli do haly k turbínám. Autobusem jsme pak vyjeli k dolní a nakonec k horní nádrži. Výhled přes hladinu nádrže na vrcholku kopce byl velmi zajímavý. V době naší návštěvy byla horní nádrž plná. Protože se v této výšce už začaly povalovat mraky, bohužel se nám nepodařilo, až na malý okamžik, zaznamenat 3km vzdálený vrchol Praděd. Autobus elektrárny nás pak odvezl na nádraží, odkud jsme přes Zábřeh na Moravě a Praha přijeli pozdě večer domů. Myslím si, že i cestu vlakem si všichni užili stejně jako celý výlet.

Takže příští rok - výlet zase na podzim!

https://photos.app.goo.gl/GE8beJUQrqUsppDMA