Dne 18.10. jsem se v rámci zapojení našeho gymnázia do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání zúčastnil konference Společenství praxe jako účinný faktor rozvoje základního a středního vzdělávání - propojení teorie a praxe. K účasti na tomto programu mě za naši školu přizvala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, dalšími partnery projektu jsou TU v Liberci, PF Jihočeské univerzity, Masarykova Univerzita a společnost META.

Konference byla završením tří let trvání projektu vyplněných aktivitami jako setkávání pracovních skupin složených z učitelů z různých částí naší republiky a společná tvorba výukových materiálů, absolvování přednášek a seminářů na nepřeberné množství témat a v neposlední řadě vytváření nového portfolia každého ze zúčastněných učitelů.

Konference byla rozdělena do dvou bloků, dopolední byl společný pro všechny účastníky a věnoval se tématům jako Význam sítí a síťování v pedagogice a praxi, Revize rámcových vzdělávacích programů a jejich dopad na každodenní práci učitelů, Význam psychologie v kurikulu ZŠ a SŠ či Klima v učitelských sborech.

Na odpolední blok jsme se již rozešli do jednotlivých modulů, v mém případě se jednalo o modul Člověk a příroda, kde jsme probírali neméně zajímavá témata jako Využití badatelsky orientované výuky, Zkušenosti s akčním výzkumem, Využití mezinárodního projektu EarthKAM, Možnosti a meze zapojování mezioborových témat do výuky a Rozvíjení sociální a personální kompetence v rámci multikulturní výchovy aj.

Mě osobně nejvíc zaujal příspěvek pana Jaroslav Fidrmuce, náměstka pro vzdělávání z NÚV na téma Autonomie škol, kde jsem se dozvěděl, že přestože podle šetření OECD mají školy v Česku druhou největší autonomii v zemích OECD po Nizozemí, velmi zaostávají ve smysluplném využívání této autonomie, z velké části pro takřka nulovou podporu ze strany institucí. Pan náměstek situaci shrnul větou: Autonomie škol bez podpory znamená osamělost.

Zaujala mě také prezentace PhDr. Aleny Nohavové o úskalích výuky psychologie na školách a mýtech o psychologii a jejích poznatcích, které stále rozšiřují i sami učitelé.

Konference byla pro mě, stejně jako účast na celém projektu, velmi přínosná. Odnesl jsem si řadu cenných poznatků a nápadů pro další pedagogickou práci, hlubší vhled do problematiky vzdělávání v ČR i obohacující setkání s kolegy z jiných škol. A z toho, jak doufám, bude těžit i naše škola a kvalita výuky na ní.

 

Milan Junášek