Pětidenní výlet do Španělska pro mě nebyl jen obyčejnou školní exkurzí za poznáváním památek. Byl to příběh plný zážitků, smíchu, nových zkušeností a především okamžiků, které se nedají vyfotit ani zachytit do videa. Barcelona nám během těch několika dnů otevřela svou náruč a ukázala nám nejen svou krásu, ale také to, jak silná mohou být přátelství, když spolu lidé prožívají něco výjimečného.

Samozřejmě jsme navštívili mnoho známých míst. Největší dojem na mě udělala Sagrada Família, která se nad městem tyčila jako kamenný obr vyprávějící svůj nekonečný příběh. Její věže se zdály sahat až k obloze a každý detail na fasádě vypadal, jako by byl vytvořen s nekonečnou trpělivostí a láskou. Když jsme stáli uvnitř, sluneční paprsky pronikaly skrze barevná okna a měnily obyčejné světlo v pestrobarevnou hru barev. Měl/a jsem pocit, jako by samotná budova dýchala a tiše vyprávěla příběhy všech lidí, kteří ji během let navštívili.

Viděli jsme také další památky a zajímavá místa, která jsou symbolem Barcelony. Každá ulice měla své vlastní kouzlo. Domy stály podél cest jako staří vypravěči a mezi nimi proudil život města. Šumění moře se mísilo s hlasy lidí z celého světa a vytvářelo jedinečnou atmosféru, kterou si budu dlouho pamatovat.

Nezapomenu také na večerní procházky Barcelonou. Město po západu slunce jako by se převléklo do jiného kabátu. Světla lamp kreslila na chodníky zlaté obrazce a úzké uličky získávaly tajemnou atmosféru. Chodili jsme bez spěchu, povídali si o všem možném a užívali si pocit svobody, který člověk na takových výletech zažívá jen výjimečně. Někdy jsme se zastavili jen tak na kus řeči, jindy jsme pozorovali ruch kolem sebe a nasávali atmosféru města.

Tento výlet mi ukázal, že cestování není jen o tom, co člověk vidí, ale především o tom, co během cesty prožije. A právě proto pro mě bude naše cesta do Španělska jednou z nejkrásnějších vzpomínek na školní léta.

Školní výlety jednou skončí. Fotografie časem zapadnou mezi tisíce dalších v galerii telefonu. Ale některé vzpomínky zůstanou navždy. Myslím, že právě tahle cesta bude jednou z těch, na které si člověk vzpomene i za mnoho let – ne kvůli tomu, kolik památek viděl, ale kvůli tomu, jak se během těch několika dní cítil.

Děkuji všem, kteří se na této cestě podíleli. Děkuji učitelům za čas, energii a trpělivost, kterou nám věnovali. Děkuji spolužákům za všechny společné chvíle, které se nedají naplánovat ani zopakovat. A děkuji Barceloně za to, že se na pár dní stala místem, kde vznikly vzpomínky, které si poneseme ještě velmi dlouho.

 

A co na to náš native speaking person? Our lovely colleague?

I would firstly like to thank all the students that took part in the trip, your behaviour was exemplary, sure the was challenging moments like the wagon from hell, the unforgiven heat, however you all rosed to the occasion and I hope you all enjoyed the adventure we just had. I personally was able to have some moments with you all, understand you better so I can grow as a teacher, be more effective and make this stages of your life a magical time. You all supported each other, worked as a team which brings home the reason why I love to teach at our school. Never been prouder of you all, thank you for this amazing time we had in my country feeling proud to show how Czech students are and brag about the amazing people you all are. I would like to praise Adela for her superhuman strength by going to all the places with a broken leg. You are a true trooper. But let me again thank you all for an extraordinary time, you make me love my job and I hole you enjoyed part of my country as much I enjoy yours. Love you all your humble, slightly crazy teacher 🤪😝🕺🏼🥳🫶🏻

I answer: Nick thanks for yourself:-)

Studenti DG